Poledník
Významný vrchol (1315 m n.m), také Polední hora. V poválečném období ležel v tzv. hraničním pásmu a byl nepřístupný. Rozsáhlý vojenský objekt na vrcholu sloužil mj. jako radarová stanice, po roce 1989 byl částečně zbořen a celá lokalita upravena pro turistické účely. V roce 1998 byla otevřena věž, přestavěná na rozhlednu. Vynikající výhledy na nejvyšší vrcholky Šumavy, např. na Ostrý, Jezerní horu, Pancíř, Boubín, Sokol, Luzný, Roklan, Velký Javor atd.
Vstupné: 28Kč
Otevřeno:
červenec až září:
Po – Pá - 10.00 - 17.00
So a Ne - 10.00 - 18.00
říjen:
So a Ne - 10.00 - 16.00
Vchynicko-Tetovský kanál
Umělá stoka sloužila ke splavování dřeva z těžce dostupných horských lokalit a zlevnila dopravu dřeva do vnitrozemí.
Kanál byl vybudován 1799-1801 podle projektu Josefa Rosenauera. Obchází balvanité řečiště Vydry v okolí Antýglu až po Čeňkovu Pilu, které bylo pro plavení dřeva nevhodné. Dostatek vody zajišťoval systém retenčních nádrží, jezy a další zařízení. Kanál začíná zhruba 2 km od Modravy u bývalé osady Vchynice-Tetov (Chinitz-Tetau) u hradlového mostu přes Vydru, který plavené dřevo směroval do stoky. Zpočátku vede souběžně s Vydrou až nad bývalý dvorec Antýgl (později zájezdní hostinec, dnes autocamp), pak se obrací k Rokytě a kolem Kostelního vrchu k osadě Mechov (Mosau). Dál pokračuje pod Spálený vrch a končí v Křemelné. K plavení dřeva byl využíván až do roku 1958, i když jen po Rokytu. Celková délka kanálu je 14,4 km, výškový rozdíl 190 m, koryto je až 5 m široké, obložené kamennými deskami nebo vyzděné.
Po celé délce kanálu vede pohodlná cesta (asfalt nebo štěrk), na Rokytě je možné zajet ke středisku NP Šumava a prohlédnout si geologickou expozici.
Medvědí stezka
UV roce 1967 malá skupina nadšených lidí při tehdejší státní ochraně přírody v Prachaticích vyznačila mezi Ovesnou, Jeleními Vrchy a Černým křížem naučnou "Medvědí stezku", která od té doby přibližuje obdivovatelům šumavské přírody mimořádné přírodní hodnoty tohoto území. Stezka zprvu vede divokou přírodou unikátního skalního města, v Jeleních Vrších připomíná historii plavení dřeva v tomto kraji, pokračuje kolem pomníčku posledního medvěda na Šumavě a končí v Černém Kříži.
Naučná stezka Povydří
Řeka Vydra vzniká na Modravě soutokem Roklanského, Modravského (Březnického) a Filipo-huťského potoka, které sbírají vody z rozsáhlých slatí v okolí Modravy a při hranici s Bavorskem.
Po krátké cestě mělkým lesnatým údolím odvádí část vody Vchynicko-tetovský plavební kanál. Řeka pokračuje dále k Antýglu. Odtud se zařezává do hlubokého kaňonu s velkým převýšením a balvanitým řečištěm. Povydří uzavírá Čeňkova Pila, kde soutokem Vydry a Křemelné vzniká Otava.
Chalupská slať
Nachází se asi 1 km od obce Borová Lada. Slať je přístupná z parkoviště po asfaltové cestě a po poválkovém chodníku. Na jeho konci je plošinka při okraji největšího rašelinného jezírka v ČR.
Chalupská slať představuje přechodný typ mezi údolními vrchovišti vytvořenými podél Vltavy a Křemelné a horskými vrchovišti z náhorní plošiny Šumavských plání.
Geologická expozice Rokyta
Venkovní geologická expozice hornin Šumavy na Rokytě u Srní
vznikla v roce 1999 ve spolupráci s Českým geologickým ústavem Praha.
Na volné ploše jsou shromážděny vzorky hornin z území
Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava.
Součástí expozice je pavilonek s informacemi.
Expozice je samoobslužná. Pro skupiny je možné předem dohodnout výklad geologa.